Barbora Šťastná pracuje s příběhy: jako editorka Paměti národa pomáhá zaznamenávat vzpomínky pamětníků dramatických událostí dvacátého století, jako autorka oživuje příběhy ve svých knihách. Její nejnovější román Hotel Atlantic zachycuje putování židovských uprchlíků z Československa do Palestiny v době druhé světové války. 

Vystudovala dramaturgii na DAMU a scenáristiku na FAMU, pracovala jako novinářka v různých časopisech, naposledy jako šéfredaktorka magazínu Moje psychologie. V roce 2010 založila Šťastný blog, pro který psala fejetony o hledání štěstí v každodenním životě. Ten také inspiroval její knižní debut Šťastná kniha (2013). Její první román Láska pro samouky se letos dočkal filmové podoby pod názvem Život pro samouky.

O knize:

Když ti život roztrhá válka, trefíš ještě domů?

Na konci listopadu 1940 se v přístavu v palestinské Haifě potopil zaoceánský parník Patria, na jehož palubě byly skoro dva tisíce židovských uprchlíků. Mezi nimi i velká skupina Čechoslováků. Tajemná katastrofa lodi rozdělí i osudy čtyř dospívajících přátel a důkladně zamíchá jejich vztahy. Dvě dívky a dva chlapci na útěku z Čech do Palestiny za sebou nechávají nebezpečí válečné Evropy, ale netuší, že jim osud připravuje řadu nových těžkých zkoušek. Dočkají se všichni konce války a najdou ztracený domov?

Když jsem se před několika lety při své práci pro Paměť národa poprvé dozvěděla o příběhu válečné emigrace evropských Židů do Palestiny a ztroskotání lodi Patria, byla jsem doslova v šoku. Říkala jsem si, jak to, že se o tom vůbec neví? Jak to, že tak velkolepý, tragický, emocemi nabitý příběh zůstává v literatuře i ve filmu, až na pár výjimek, opomíjený? 

Velmi mě zasáhlo zejména dilema, jemuž čelili lidé, kteří se vydávali z protektorátu na strastiplnou a nebezpečnou cestu po moři do Palestiny. V letech 1939 a 1940, kdy odjížděli, ještě nemohli tušit, jak hrůzný osud čeká ty, kteří zůstanou doma. Zůstat v protektorátu, navzdory nacistické perzekuci, se zdálo méně nebezpečné. Ale ti, kteří se rozhodli pro riskantní cestu, měli nakonec větší šanci na přežití. Velká většina jejich blízkých, kteří zůstali doma, zahynula v nacistických táborech smrti. 

Nesmírně pozoruhodná mi přišla také osobnost vídeňského bankéře Bertholda Storfera, který transporty do Palestiny organizoval. Je to podobně kontroverzní osobnost jako mnohem slavnější Oskar Schindler. Na lodích, které Storfer vypravil, se zachránily tisíce Židů. Ale při své záchranné akci musel spolupracovat s nacisty, jednu dobu byl blízkým spolupracovníkem Adolfa Eichmanna. Sám byl přitom Žid a jeho osud během války opsal velmi dramatický oblouk. Načrtla jsem ho i v knize – je to tragický hrdina a mezi fiktivními postavami je jediný, kdo byl skutečnou historickou osobností. 

Moje cesta ke knize trvala tři roky a zahrnovala především velkou rešerši. Vyhledávala jsem si osudy pamětníků, přečetla dostupnou literaturu, dokonce jsem se pokusila začít učit hebrejsky. Pátrala jsem po tom, co lidé při strastiplné cestě po moři jedli, jaké tělesné obtíže je trápily, jak snášeli změny podnebí, kde spali, jak situace ovlivňovala jejich vztahy. Ale velká část příběhu se odehrává i na souši, v exotických místech od pouště po pásmo tropických deštů. Chtěla jsem čtenářům nabídnout velký zážitek a zároveň intimní nahlédnutí do mysli obou hlavních hrdinek. Ale především jsem chtěla vzdát čest těm odvážným lidem, kteří se na začátku druhé světové války vydali na cestu za svobodou.

Příběh emigrace československých Židů do Palestiny za druhé světové války je strhující a málokdo ho zná. Je plný dramatických zvratů i emocí. Chtěla bych čtenáře zavést na dobrodružnou a bouřlivou cestu, která zdaleka neskončí u břehů Palestiny. Kromě toho je Hotel Atlantic příběhem dospívání dvou dívek: na začátku jsou to obyčejné, možná trochu rozmazlené teenagerky, na konci ženy zformované drsnými životními peripetiemi, které ztratily mnoho svých blízkých a od nuly si musely budovat nový domov. V době války, holocaustu a ztráty veškerých jistot je jejich hlavní kotvou ženské přátelství.

Název knihy se vztahuje k hotelu Atlantic v Karlových Varech, ale také k lodi Atlantic, na níž se hlavní hrdinové plaví do Palestiny. Mezi oběma těmito ,Atlantiky’ se rozprostírá příběh, který čtenáře zavede od bezstarostného dospívání hlavních hrdinek v prvorepublikovém Československu do bouřlivých válečných vod.

ZÁLOŽKA - Tady se najdete!

První ročník přehlídky malých nakladatelství a vydavatelství převážně ze severu Čech nabízí kromě setkání se spisovateli, ilustrátory a tvůrci také pestrý program pro všechny milovníky knih.

Kniha Leipsche přináší výsledky orálně-historické sondy mezi rodáky z České Lípy německé národnosti, kteří byli z města odsunuti po roce 1945. Obsahuje příběhy osmi pamětníků, kteří v České Lípě prožili dětství a mládí. Jejich příběhy ilustrují život ve městě ve 30. a 40. letech 20. století, v období, o kterém má současná veřejnost malé povědomí. Nebylo koho se ptát a nebyl, kdo by se ptal. 

Autor knihy provedl v letech 2018–2021 mezi Českolipany v Německu výzkum, v rámci kterého sbíral dávno zmizelé příběhy. Kniha neobsahuje pouze vzpomínky českolipských Němců a některé jejich literární texty, nýbrž přibližuje čtenáři také peripetie vlastního výzkumu, popisuje kontaktování pamětníků a komunikaci s nimi, způsob sbírání dat a faktory, které práci ovlivňovaly. Součástí knihy jsou také autorovy reflexe na téma česko-německých dějin a popis jeho vlastní cesty k tématu. Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

„Kniha Leipsche je vynikající dokumentací dějin města Česká Lípa 30. a první poloviny 40. let. Vzpomínky pamětníků zařazuje autor do kontextu státních dějin. Velmi potěšující je aspekt probuzení porozumění a empatie pro emocionální svět bývalých německých obyvatel města. Aniž by připisovala vinu, vysvětluje kniha akce a reakce na obou stranách, které měly kořeny v bujícím nacionalismu. Publikace přináší také aspekt vnitročeské konfrontace s vlastní historií a významně přispívá k porozumění mezi Němci a Čechy.“

Dr. Raimund Paleczek, Sudetendeutsches Institut

ZÁLOŽKA - Tady se najdete!

První ročník přehlídky malých nakladatelství a vydavatelství převážně ze severu Čech nabízí kromě setkání se spisovateli, ilustrátory a tvůrci také pestrý program pro všechny milovníky knih.

Nakladatelství Jarmily a Josefa Štogrových z Hlinné u Litoměřic, kde se sídlí vysoko a vidí daleko. Posluchačům poví, co si s sebou z minulého působení přinesli a co v Litoměřicích a krajině Českého středohoří nalezli. Vydávají malé náklady knížek k zamyšlení, poznání i potěšení. Stačí se podívat na www.nautilus-ami.cz.

ZÁLOŽKA - Tady se najdete!

První ročník přehlídky malých nakladatelství a vydavatelství převážně ze severu Čech nabízí kromě setkání se spisovateli, ilustrátory a tvůrci také pestrý program pro všechny milovníky knih.

Rozcuchaný písničky ze šedýho Ústí nad Labem. Láska k českým kytarovkám, Saroyanovi, Dylanovi i Hraběti. Civilní osobní příběhy a postřehy, ve kterých se míchá ticho s hlukem. Folk. Blues. Pop. Aussig Blues!

ZÁLOŽKA - Tady se najdete!

První ročník přehlídky malých nakladatelství a vydavatelství převážně ze severu Čech nabízí kromě setkání se spisovateli, ilustrátory a tvůrci také pestrý program pro všechny milovníky knih.

Kouzlit se dá i s barvami. Objevte magický svět prostřednictvím pohádek a her. Kostýmy vítány!

Budova knihovny se zaplní pracemi žáků výtvarného oboru ZUŠ Litoměřice ateliérů Jany Veselé a Jana Choury. Přijďte si prohlédnout umělecká díla dětí a studentů. 

Srdečně vás zveme na besedu a praktická cvičení s lektorkou z organizace Tichý svět, o.p.s. Mgr. Michaelou Bílkovou Černou.

Konec války a radost z osvobození v Terezíně zkomplikovala epidemie skvrnitého tyfu, která se ještě před osvobozením začala šířit v obou terezínských pevnostech. Skvrnitý tyfus do Terezína zavlekli vězni z evakuačních transportů a pochodů smrti, kteří přicházeli do Terezína od poloviny dubna 1945. Česká národní rada vyslala do Terezína tým lékařů a sester pod vedením MUDr. Karla Rašky. Tato tzv. Česká pomocná akce dorazila k branám terezínské Malé pevnosti ještě před osvobozením tábora a ihned se ujala plnění svého úkolu – dostat pod kontrolu epidemii skvrnitého tyfu, zabránit rozšíření infekce mimo Terezín a dohlédnout na repatriaci přeživších vězňů.

Naživo a soutěžně. Jak jinak! Souboj slamerů můžete ovlivnit svým hlasováním i vy!

Akci pořádají GJJ Litoměřice, Ústecká komunitní nadace a Hennlich s.r.o.

MUZEJNÍ NOC
Fanfáry z balkónu – ZUŠ Litoměřice / hudební vystoupení

Počátky Litoměřic – Filip Hrbek / komentovaná procházka
Projděte se známým historikem nejstarší místa našeho města. Litoměřice postupně vznikly na dvou návrších nad soutokem Labe a Ohře a to ještě pár století předtím, než se staly středověkým městem. Pod nánosy dalšího tisíciletí se pokusíme odhalit, co do dnešní doby ze středověkých Litoměřic ještě přežilo a na základě výkladu si také společně představit, jak město ve středověku nejen vypadalo, ale i žilo.

sraz před budovou knihovny